Jak se stane z embryoložky manažerka a z manažerky průvodkyně
10.6. 2018
Byla to zvláštní cesta. Moje dcera říká, že ten mám příběh použít jako námět na seriál😊. Něco jako Zázraky života (seriál o asistované reprodukci, který běžel před časem na Primě, mimochodem nic moc…)
Do oboru neplodnost a asistovaná reprodukce jsem vstoupila ještě před rokem 2000. Pracovala jsem před tím v laboratoři na akademii věd a dost jsem se tam nudila. Toužila jsem dělat něco, co by za mnou bylo vidět. Ve vědě trvá všechno moc dlouho, měsíce pracujete a pak zjistíte, že tudy cesta nevede. Nic pro mě… Chtěla jsem dělat něco, co by za mnou bylo vidět!
Pak se objevil tento nový obor. Pomáhat ženám k dítěti, no to tedy byla motivace! Zkusila jsem se přihlásit do výběrového řízení a vyšlo to.
Následovala řada let tvrdé práce nad mikroskopem: mikroinjekce spermie do vajíčka, pozorování, jak se embryo dělí, nasávání embrya do katetru, který embryolog podá gynekologovi a ten ho přenese do dělohy. A tak v ideálním případě začíná NOVÝ ŽIVOT!
Byla to radost, když nový život začal! Ale taky zklamání, když to nevyšlo.
Koloběhem života jsem se stala koordinátorkou péče o pacienty. Dostala jsem se blíž k pacientkám. Při vysvětlování, jak brát léky, jsem vyslechla řadu krásných příběhů a začala jsem vnímat i jiné věci, než jen embryo. Některé příběhy byly šťastné, některé moc smutné. Řada problémů, starostí, nejistot. A začala jsem naslouchat. A tady se zrodilo první semínko “průvodce”.
Další okolnosti mě ale přivedly jinam: do provozního managementu center asistované reprodukce. Starala jsem se o to, aby v nich vše fungovalo. Aby byli pacienti i personál spokojeni. Bylo to moc fajn, ale po letech se z krásné medicíny stal tak trochu “dobrý business”. Zažila jsem tu i pár podrazů od kolegů a bývalých přátel.
A tak dnes stojím na křižovatce, protože bych se moc ráda zase vrátila k podstatě: k Vám, ženám, které potřebujete slyšet radu, dobré slovo, podporu…
A tak, jsem tu pro Vás…
Vaše A.