a dnešek jsem si pro Vás tedy připravila hodně citlivé téma:

Jsou ta embrya opravdu naše?

Tuhle otázku slyšíme v centrech asistované reprodukce (CAR) poměrně často. Hlavně  těsně před embryotransferem (přenosem embryí do dělohy ženy).

Když jsem pracovala v laboratoři, slyšela jsem tento dotaz téměř každodenně. Přestože jsem ženám zdvořile odpovídala: „Ano, jistě že jsou to VAŠE EMBRYA“, ale v duchu jsem si říkala: „Proč nám tak málo věří?!“

Je tento dotaz pacientů oprávněný?

Můžeme se na něj podívat ze dvou pohledů:

1. Dotaz je oprávněný. Všichni si pamatujeme případ záměny embryí v jednom CAR v naší zemi, jsou to asi dva roky, kdy tato informace proběhla médii. A chápu, že všichni pacienti, kteří se v CARech léčí, museli velmi zpozornět. Pokud do systému vstupuje lidský faktor, VŽDY se může stát chyba. Takže záměna embryí může nastat, ale asi s takovou pravděpodobností, jako nastane:

• Záměna narozených dětí v porodnici: to se opravdu stalo, možná si to pamatujete. Před několika lety došlo k záměně dvou dětí v porodnici. Tato záměna byla odhalena zcela náhodně díky tomu, že se tatínkovi zdálo, že mu dítě není podobné a došlo na testy DNA.
• Záměna, kdy se pacientovi odoperuje zdravá ledvina místo nemocné (taky se to stalo).
• Záměna, kdy Vám zubař vytrhne naprosto zdravou sedmičku vpravo nahoře místo zkažené sedmičky vlevo dole.
• Stejně pravděpodobně může s námi zítra cestou na dovolenou spadnout letadlo nebo nás přejede auto …

2. Dotaz je oprávněný, ALE:

• emryologové a laboranti, kteří manipulují s Vašimi zárodečnými buňkami (vajíčky a spermiemi) a oplozenými embryi opravdu nejsou, promiňte mi to slovo, pitomí… Jsou to velmi erudovaní, vzdělaní (v 99 % vysokoškolsky) a zaškolení lidé, kteří svou práci dělají zodpovědně a mají ji moc rádi. Osobně jich znám mnoho a nedovedu si představit, že by někdo z nich svoji práci „odflákl“.
• Centra AR mají povinně vytvořen systém kvality, který je velmi přísně kontrolován auditory. Mně, která jsem řadu let pracovala na pozici manažera kvality, prošlo rukama mnoho tzv. „esópéček“ ve kterých je podrobně popsáno, jak zabránit záměně embryí (vysvětlení pro Vás, šťastnější😊, kteří nevíte, co je to „esópéčko“: je to Standardní operační postup, který popisuje určitý standardizovaný postup práce v rámci systému kvality pracoviště).
• Centra AR musí dbát na identifikaci pacientů. Vy, kteří chodíte do center víte, že Vás v posledních letech často legitimují. To je právě proces identifikace pacientů, který má zabránit záměně.
• Centra AR mají vypracovaný konkrétní postup při přenosu embryí, jak dokázat pacientům, že se jim přenášejí JEJICH embrya. V posledních deseti letech jsem pracovala ve dvou centrech AR. V prvním měli systém, kdy pacientka před přenosem osobně zkontroluje víčko kultivační misky embryí, které je označeno štítkem s jejím jménem. V druhém pracovišti pacientka vidí totéž na monitoru – vidí svoje embrya a popis misky se svým jménem. Věřím, že tyto sofistikované systémy pacienty přesvědčí o správnosti.
• Některá centra AR mají zavedený tzv. Witness systém kontroly. Je to systém, kdy při každé práci se zárodečnými buňkami a embryi je snímán čárový kód vzorku. Ovšem ani ten nezajistí stoprocentní kontrolu systému. Jen ukáže, kdo a kdy s čím manipuloval, takže kontroluje práci každého pracovníka a najde, kdo udělal eventuální chybu (ale nezajistí, aby chyba nenastala. To prostě zatím neumíme ☹)
• A v neposlední řadě: všichni pracovníci CARů si VELMI DOBŘE UVĚDOMUJÍ, ŽE TAK VELKÝ PROBLÉM, JAKO JE MEDIALIZOVANÁ ZÁMĚNA EMBRYÍ může poškodit jejich pracoviště natolik, že povede k okamžitému zrušení jejich pracovního poměru.
• Pokud se chcete dozvědět více o práci embryologů, podrobně popisuji jejich práci v mém eBooku v kapitolách 8 a 15.

Tedy závěrem: doufám, že se mi podařilo vyvrátit většinu pochybností a přesvědčit pacienty, kteří chodí do českých a moravských CARů, že si po embryotransferu odnáší SVÉ embryo. Třeba takhle krásnou blastocystu: