Věk a plodnost x neplodnost II.

17.10. 2018

Minule jsme mluvili o vlivu věku na plodnost. A protože je to moc důležité téma, přináším Vám druhý díl.

Rozebrali jsme už fakt, že věk negativně ovlivňuje plodnost, a to zejména věk ženy. Ráda bych připomněla, že ideální věk – biologický – tedy ten, kdy je žena pro početí dítěte přírodou nejlépe připravena je 20 – 25 let.

Slíbila jsem Vám vysvětlení, proč jsme my ženy oproti mužům v tomto směru znevýhodněny. 

Ženy mají založena všechna vajíčka už od svého embryonálního věku, tedy od doby, kdy jsou plodem v těle své matky. Od té doby jsou všechna vajíčka připravena ve vaječnících v nezralém stavu.

Když žena začne v cca 13 letech menstruovat, vajíčka postupně dozrávají, každý měsíc jedno. A tak je to až do klimakteria. Pokud žena otěhotní ve 35 letech, její vajíčko bylo vystaveno nepříznivým vlivům životního prostředí po celou tuto dobu, tedy 35 let. Proto jsou ženy od věku 35 let vystaveny riziku postižení plodu mnohem více než ženy, které otěhotní v mladším věku. Mluvím např. o riziku Downova syndromu. Častěji dochází i časným potratům, a to právě z těchto důvodů. Naše tělo je „moudré“ a často potratí plod, který není geneticky v pořádku.

Centra asistované reprodukce těmto problémům předchází takto: ženám nad 35 let často doporučují tzv.  preimplantační genetické vyšetření plodu. To je metoda, kdy se z embrya, které se vytvoří mimo tělo matky, odeberou buňky a pošlou do laboratoře na genetickou analýzu. A tak se dá zjistit, jestli je embryo v pořádku (více v kapitole 15 v mém eBooku). Vypadá to jednoduše, ale pro pár podstupující IVF to znamená další nemalé finanční výdaje.

Další metoda, kterou centra asistované reprodukce mohou doporučit ženám, které už neprodukují vlastní vajíčka, je použití vajíček dárkyně. Vybere se dárkyně, která je fyzicky podobná příjemkyni a má kompatibilní krevní skupinu. Synchronizuje se menstruační cyklus dárkyně a příjemkyně. V den D se vajíčka dárkyně oplodní spermiemi partnera příjemkyně a vzniklá embrya se přenesou příjemkyni.

Tato procedura není vůbec levná (cca 100 000 Kč). Ale umožňuje šanci na otěhotnění ženám až do 49 let, což je věk, který náš zákon limituje jako maximální věk, do kterého lze ženu léčit v centru asistované reprodukce v naší zemi. Jak se v našich centrech asistované reprodukce pracuje s dárkyněmi a jaká je jejich motivace, o tom někdy jindy.

A jak jsou na tom muži?

Trochu lépe. Spermie se kompletně vymění jednou za 3 měsíce, takže jejich spermie jsou pořád „mladé“😊. Mám osobní zkušenost: jednou jsme dělali IVF muži hodně nad 70 let a pohyblivé spermie jsme našli (věk mužů pro léčbu není zákonem limitován na rozdíl od žen).

Ale má to jeden háček: muži i ve vyšším věku zůstávají plodní, ale u jejich dětí se ve zvýšené míře objevují zdravotní komplikace, a to:

  • vrozené vývojové vady
  • nejrůznější neurologická onemocnění
  • psychická onemocnění (schizofrenie, bipolární poruchy osobnosti, poruchy autistického spektra)

Zvýšený výskyt dětí trpící autismem se často dává za vinu očkování. Žádná studie ale tento fakt nepotvrdila. Zato dosud největší švédská studie zaměřená na vliv věku otců na jejich potomky přinesla alarmující závěry. Děti otců starších 49 let mají až 3,5x vyšší riziko poruch autistického spektra, 13x vyšší riziko vzniku ADHD (hyperaktivita) a až 25x vyšší riziko vzniku bipolární poruchy osobnosti.

Takže opět apeluji: začněte na dětech pracovat VČAS! A nebudete muset stát před centrem asistované reprodukce, jako pár na úvodním obrázku.

Vaše A

P.S. Přečtěte si první díl – Věk a plodnost x neplodnost I. a taky třetí díl- Věk a plodnost x neplodnost III

Alena Dvořáková | © Copyright 2021 | Patrikorsak.cz |